CYKLISTIKA: Komu sa chce šliapať?

Napriek ružovej oficiálnej rétorike vyzerajú v porovaní s európskymi cyklistickými veľmocami Británia či Londýn úboho. V britskej metropole ľudia absolvujú na bicykloch dve percentá ciest, v Kodani alebo v Amsterdame je to kolo tridsať percent a bicykel tam vlastní doslova každý obyvateľ.

Stáva sa z Británie krajina cyklistov? Asi sotva, každopádne sa ale zvýšuje počet ľudí, ktorí vytiahnu bicykel častejšie ako v minulosti. Chce ich k tomu priviesť vláda aj niektorí lokálni politici. Najmä ak na to dostanú peniaze z centrálneho rozpočtu.

Plánov je veľa, realizovaných nápadov o niečo menej. Ken Livingstone napríklad sľúbil investovať do cyklistickej infraštruktúry v hlavnom meste pol miliardy libier, prehral však voľby. Vystriedal ho cyklista Boris Johnson, takže uvidíme čo z toho bude. Hlavné mesto je jediným miestom v krajine, kde výrazne stúpol počet cyklistov, za desať rokov sa zdvojnásobil. Každý rok na jeho cestách zahynie okolo pätnásť cyklistov, počet ale postupne klesá, takže si na seba cyklisti a vodiči zrejme začínajú zvykať. O život prichádza prekvapivo veľa žien, najčastejšou príčinou smrti je zrážka s nákladným autom. Zvyčajne odbočuje doľava a vodič si nevšimne cyklistu za ním.

Napriek ružovej oficiálnej rétorike vyzerajú v porovaní s európskymi cyklistickými veľmocami Británia či Londýn úboho. V britskej metropole ľudia absolvujú na bicykloch dve percentá ciest, v Kodani alebo v Amsterdame je to kolo tridsať percent a bicykel tam vlastní doslova každý obyvateľ.

Hoci cyklistika mimo Londýna podľa celkových čísiel stagnuje, potvrdzuje sa, že tam kde sa mestá snažia o zmenu a investujú do infraštruktúry, mnoho ľudí vyráža častejšie na bicykel. Pred dvoma rokmi odštartovali pilotný projekt, vďaka ktorému sa päť miest – Darlington, Lancster, Aylesbury, Exeter a Brighton – stali mestami, ktoré sa mali stať ukážkovými v prístupe k cyklistom. Výsleky sú zatiaľ povzbudzujúce, napríklad v Darlingtone chodí na bicykli do školy štyri krát viac detí ako pred dvoma rokmi.

Cyklisti sa v mnohých mestách organizujú aj zdola, nenásilnými akciami v pravidelných intervaloch obsadzujú ulice určené akoby len autám, budúci rok sa v Newhame vo východnom Londýne koná cyklistický festival s podporou samotného premiéra, vlani sa do hlavného mesta prvý krát dostala Tour de France, v septembri sa opäť bude konať Freewheel, akcia počas ktorej vyhradia v Londýne pre cyklistov celé ulice zvyčanajne zapratané dopravou. Zároveň sa bude konať Smithfield Nocturne, noc počas ktorej zatvoria všetky ulice okolo starého trhoviska a budú patriť pretekajúcim sa cyklistom. Minulý mesiac sa vrámci projektu s rozpočtom sto miliónov libier rozšíril počet miest, ktoré dostanú prostriedky na premenu svojich centier na miesta naklonené cyklistom. V rámci tohto projektu bol Bristol označený za prvé oficiálne “cyklistické mesto”, s čím sa spájajú veľké investície do cyklochodníkov či budovanie spŕch pre cyklistov, alebo do prenajímaia bicyklov na spôsob už dávnejšie fungujúci v Paríži.

Ak sa dáte na cyklistiku, kúpte si reflexnú vestu, dávajte si pozor na križovatkách (dochádza tam k dvom tretinám nehôd cyklistov) a zadovážte si pevnú zámku. Množstvo ukradnutých bicyklov naznačuje, že sa cyklistika naozaj stáva populárnou.

Komentáre

Cyklistika v Londýně - sebevražda

Podle mne když jeden nebo druhý "zelený"starosta Londýna vyzývá lidi k častějšímu používání bicyklů v městské dopravě tak za současné dopravní situace vyzývá vlastní občany k sebevraždě.
Jsem deno denní cyklista. V Londýně jezdím do práce nebo na výlety na kole v každém ročním období. Nikdy však neprojíždím hlavní a i ty méně hlavnější silniční tahy a křižovatky.To radši riskuji pokutu a jedu po chodníku mezi chodci než takhle hloupě spáchat sebevraždu. Doprava v Londýně je podle mě jeden velký chaos. Řada řidičů neovládá silniční pravidla a natož i své vozidlo. Je to dáno strukturou obyvatelstva. Někteří z nich ještě před pár týdny běhali v buši s oštěpem a honili zvěř. Tak to potom i vypadá na silnicích. Jiní zase jakoby vystoupili z rakve. Všechna čest bělovlasým a odvážným starouškům s roztřesenýma rukama na volantě ale musíte na ně dávat extrémně velký pozor.
O cyklistice se opravdu dost mluví a to je tak vše. Nalajnované bílé čáry "cyklostezky", na silnici jsou k smíchu když na nich parkují kolony aut. Jediné pořádné cyklostezky jsou podél kanálů ale i tam už máte kolikrát problémy se vyhýbat s chodci.
Ještě víc než na kole jezdím však autobusem a to jako řidič. Deně vidím řady cyklistů jak důvěryhodně a naivně vplouvají do městské dopravy a myslí si kolik dobrého dělají pro své zdraví. Tak například maminky vezoucí v zadní sedačce malé dítě a křižují si to mezi auty a autobusy a veškerou těžkou dopravou. Takový čin bych přímo klasifikoval jako hazard se životem a nejen svým.
Když vidím cyklisty z autobusu před sebou kličkovat a prodírat se mezerami a k tomu ještě motorkáře tak se divím, že je na londýnských silnicích v průměru pouze 15 mrtvých cyklistů ročně.

eZ Publish™ copyright © 1999-2012 eZ Systems AS