Britské volby skončily patem. Do roka budou nové, předpovídají novináři

Britští konzervativci vyhráli po třinácti letech parlamentní volby. Budou mít ale problém sestavit vládu, nemají totiž potřebnou většinu. Zemi tak čeká menšinová nebo koaliční vláda, tedy něco, co Spojené království nezažilo desítky let. Do roka vláda padne a budou předčasné volby, píše deník The Times.

Toryové Davida Camerona zatím získali 301 poslaneckých mandátů, vládnoucí labouristé 255, liberální demokraté 54 a zbytek menší strany.

Zbývá sečíst hlasy ve 13 okrscích, což znamená, že strana dosavadního premiéra Gordona Browna už nemůže konzervativce předběhnout. V dolní komoře britského parlamentu sedí 650 poslanců.

Kdo ale nakonec bude vládnout, je otázka. Konzervativci nezískají ve Sněmovně 326 křesel potřebných pro většinovou vládu. Vznikne tedy takzvaný "hung parliament", což by se dalo přeložit jako ochromený, popřípadě doslova oběšený parlament.

Británie není na rozdíl od zbytku Evropy vůbec zvyklá na koaliční nebo menšinovou vládu, podobný stav zažila naposledy v roce 1974. Tehdy vláda skončila po osmi měsících novými volbami.

Vláda nevydrží déle než rok, předpovídá The Times

Podobnou budoucnost předpovídá deník The Times na svých webových stránkách jakékoliv možné vládě, která vzejde z těchto voleb. Žádný kabinet nezíská stabilní většinu ve Sněmovně, píše analytik britského listu Peter Riddell. Nový parlament tak pravděpodobně nebude mít delší trvání než rok. Nové volby jsou pravděpodobné už letos nebo na jaře 2011, píše a dodává, že volby jsou v tuto chvíli jedinou jistotou.

Nepříjemná situace nastala i pro královnu, která má jmenovat nového premiéra. Její poradci už dříve vzkázali politikům, že situaci musí rozřešit sami, aby panovnice nemusela jakkoli do politického procesu zasahovat.

Britská nepsaná tradice v případě nerozhodného stavu ukládá premiéru Brownovi zůstat ministerským předsedou až do chvíle, kdy bude jasný nový premiér. Brown se může také pokusit sestavit jako menšinovou vládu.

Sestavovat vládu se pokusí jako první Cameron

Liberální demokrat Nick Clegg nicméně dopoledne prohlásil, že jako první by měli zkusit sestavit kabinet právě vítězové a začalo se hovořit o koalici toryů s liberály. Jejich spolupráce by byla ovšem komplikovaná kvůli faktu, že Cameron ještě před volbami nechtěl přistoupit na volební reformu, což požaduje Clegg.

Lídři největších britských stran po zveřejnění prvních výsledků. Zleva Cameron, Clegg, Brown

Brown uvedl, že zajistí, aby mělo Spojené království silnou a stabilní vládu. Odpoledne vystoupil na Downing Street 10 s prohlášením, v němž uvedl, že konzervativci a liberálové by měli mít dostatek času, aby probrali společnou vládu. Pokud se nedohodnou, jsem připraven jednat o vládě s šéfem liberálních demokratů, podotkl.

Možná je i menšinová vláda konzervativců. Jejich šéf David Cameron totiž může vládnout - byť nepohodlně - i s méně poslanci. Konzervativci by mohli hledat spojence v menších stranách ze Severního Irska, Skotska či Walesu, uvedla agentura Reuters. Cameron má přijít s plánem na stabilní kabinet během několika hodin, píše televize BBC na svém webu.

Po dramatické kampani zažilo Spojené království nejnapínavější a nejvyrovnanější volby od roku 1992, kdy zvítězili konzervativci Johna Majora. Kromě toho, že nyní konzervativci po 13 letech porazili labouristy, skončily obrovským zklamáním pro liberální demokraty.

Po vystoupení jejich lídra Nicka Clegga v televizních debatách jim vzrostly preference a čekalo se, že by mohli ohrozit labouristy a změnit mnohaletou dominanci konzervativců a labouristů. Clegg označil výsledek za zklamání

Profily tří hlavních stran

David Cameron, konzervativci
Třiačtyřicetiletý Cameron se stal šéfem toryů v roce 2005. V září se má jeho ženě narodit dítě. Pokud se Cameron premiérem stane, pak jeho potomek bude druhým dítětem, které se narodilo v Downing Street od roku 1849. Tím prvním byl Leo Blair.

Svou stranu zmodernizoval podobně jako Blair svého času labouristy. Představil ekologická témata a dokázal prosadit ústupky z konzervativních ideálů, které voličům vyhovují. Například slíbil, že za jeho vlády nevzniknou žádné další soukromé a drahé školy, a neodmítá ani reformu Sněmovny lordů. Konzervativci jsou středopravá strana, která v posledních letech řeší i sociální otázky, nesouhlasí s přílivem přistěhovalců.

Gordon Brown, labouristi
Devětapadesátiletý Brown působil jako rektor na univerzitě v Edinburghu, politolog i novinář. Je ženatý, má dvě děti.

Dlouholetý ministr financí, který vystřídal v premiérském úřadě Tonyho Blaira v červnu 2007, sklízel léta obdiv za obratné vedení hospodářství. Jeho pověst ale utrpěla v časech nejhorší recese v Británii od druhé světové války. V poslední době dokázal znovu vyrovnat krok s konzervativci.

Labouristé jsou středolevá strana, která se zaměřuje na střední a nižší třídu. Prosazují multikulturalismus. Nejdelší období u moci pod vedením Tonyho Blaira a Gordona Browna přišlo ve chvíli, kdy jejich někdejší odborářská rétorika doznala značného zjemnění ve prospěch tradičně demokratických hodnot.

Nick Clegg, liberální demokraté
Třiačtyřicetiletý Clegg zazářil až v televizních debatách, do té doby se mu přezdívalo Nick Kdo? nebo Calamity Clegg. Po jeho televizním vystoupení se čekalo, že by jeho strana mohla nečekaně pokořit vládní labouristy, což se nakonec nestalo. Clegg je fanouškem Evropské unie, dříve pracoval pro Evropskou komisi, byl politickým konzultantem i novinářem. Jako Cameron má tři děti, jeho žena je Španělka.

Liberální demokraté jsou nejvíce proevropští ze všech tří nejsilnějších stran. Od poloviny 19. století byla jednou ze dvou hlavních politických sil v Británii - až do vzestupu Labour Party ve 20. letech 20. století.

zdroj: MF DNES a ČTK

Komentáre

eZ Publish™ copyright © 1999-2012 eZ Systems AS