JAK SE ŽIJE... Moje zkušenost matky v Anglii
Většina českých anebo slovenských žen, které žijí v Anglii a touží po dítěti, má asi jasno, kde by chtěly s dítětem žit. Já taky! Nezůstávala bych tu.
A proto mi stále není úpně jasné, proč tady nakonec hodně českých a slovenských žen se svými malými dětmi zůstane. Co se jim tady tak líbí? Proč vyměnily prostředí, které znají jako své boty za přece stále cizí Anglii.
Proč se dobrovolně vzdaly pomoci, kterou by mnohým z nich rády nabídly jejich babičky i dědečkové? Proč opustily kamarádky, které znají celý život a nahradily je jinými, které jim často zas tak blízké nejsou.
A proto se ptám Šárky (34), velmi usměvavé, energické ženy, která žije s přítelem a jejich synem už 3 roky v Anglii.
Proč jsi přijela do Velké Británie?
Chtěla jsem se naučit anglicky, zkusit, co obnáší žít v cizí zemi, našetřit peníze.
Jak dlouho tady ještě chceš zůstat?
Pravděbodobně dva roky anebo více.
Myslíš si, že pro tvé dítě je lepší, když tu nejdůležitější část dětství prožije v UK a ne v ČR?
Dětství prožije tady i v Čechách. Je důležité, abychom mu vytvořili dobré podmínky pro život - tady i tam. Ale preferuji znalost jazyka od nejútlejšího věku, pak poznaní nových zvyků, prostředí, jiných dětí různé pleti. Jsou tu větší možnosti, jak vzdělávat naše děti, včetně jazyka a z velké části zdarma.
Chybí nám volnosti, bo všude jezdí mnoho aut, pohybuje se tu mnoho cizinců s různými úmysly a nemůžu si dovolit pustit dítě jen tak na volno. Je to omezení pro dítě i pro matku. Možná to přeháním s opatrností, pustit svoje dítě jen tak navolno. Ale slyšela jsem příběh, který se může přihodit kdekoliv a komukoliv a vzbudil ve mně dost velké obavy: Matka s dítětem šla nakoupit do Asdy, zatímco vybírala zboží, někdo ji ukradl dítě. Naštěstí ochranka v obchodě stačila uzavřít všechny vchody a našla cizího muže, jak na záchodě holí dítěti hlavu, zřejmě aby ho nikdo nepoznal a on mohl pronést unesené unesené dítě v davu ven. Bůh ví, jak by tento příběh skončil, kdyby se to únosci povedlo, raději nedomyslet...
A taky jsou tu lepší hřiště.
Který z důvodů byl nejdůležitější pro tvé rozhodnutí zůstat tady tak dlouho?
Kvůli penězům a taky, abychom se dobře naučili anglicky, především syn.
Plánuješ se natrvalo vrátit do Čech?
Ano, vrátíme se natrvalo do Česka.
Jaké výhody, radosti…ti nabízel život v Čechách a Británie ti je prozatím nabídnout nedokáže?
Život v Čechách mi přinášel větší svobodu a pohodlí, co se týka ubytování. Tady bydlíme na 24 metrech v plísni, nemáme centrální topení, takže chodím v zimě v bundě a syn je navlečen jak na severní pól. Sprchujem se pod čurkem vody, který než dopadne, tak je voda malem vlažná. Byt je taky na ulici, kde jezdí 24 hodin veřejná doprava a sanitky, které často zapínají houkačky... A navíc je tu těžká diskriminace rodin s dětmi při hledání nového bydlení.
V ČR, když jsem chtěla jet kdekoliv, vzala jsem auto a dojela všude. Tu jsem závislá na dopravních prostředcích, všude jsou dopravní zácpy.
Chybí mi hlavně rodina, kamarádky, sport, nemám si kde vybít přebytečnou energii. Potom taky příroda, možnost být někdy někde sama.
Pokud by si mohla vrátit čas a znovu se rozhodovat o tom, zda zkusit štěstí v UK anebo zůstat doma..., čemu by si dala přednost?
Rozhodně bych zase zkusila štěstí v UK.
Tak co říci na závěr? Často mám pocit, že mnoho Čechů, Slováků tu zůstává jen pro ty prachy, které tak krásně šustí. A zaprodaly tak své duše ďáblu. Samozřejmě nemluvím o osmnáctiletých, dvacetiletých mladých lidech, ale dejme tomu o těch z nás, kterým je třicet a více.
Ale Šárčiny odpovědi, kterým věřím, na mě působí dobře. Vždyť přece vždycky je něco za něco. A třeba v tomhle případě má asi smysl žít i na 24 metrech čtverečních, pokud vím, že se tady můj syn naučí anglicky. Anebo ne?
UK
Sabine
28. 10. 2011 12:45