Stejně jako v Čechách začínají přípravy Popeleční Středou, 40 dní před Velikonocemi. Koncem 17. století čtvrtou neděli půstu pekly mladé dívky vydatný ovocný koláč Simnel a předaly ho svým matkám (u nás znám jako Biskupský chlebíček). Koláč byl ochucen marcipánem a ozdoben 11 marcipánovými kuličkami reprezentujícími 12 apoštolů, ale bez Jidáše, který zradil Krista. Podle saské tradice se jedly malé koláčky, dodnes velice populární a známé jako cross-buns. Koláčky nebo spíše malé bochníčky označené křížkem se jedly na počest bohyně Eostre. Koláček představuje měsíc a křížek ukřižování.

V průběhu historie byla vajíčka spojována s velikonočními svátky. V prastarých dobách vejce symbolizovalo plodnost a nové začátky. Křesťané převzali tento symbol jako symbol vzkříšení spasitele. Tradičně se vajíčka barví v pestrých barvách reprezentujících barvy jara. V Německu barví vajíčka nazeleno a jedí je na Zelený čtvrtek. Kdežto například Řekové a Slované barví vajíčka načerveno jako znamení krve Krista. Dalším symbolem Velikonoc je v Anglii velikonoční zajíček, velikonoční svíčky nebo lilie. Díky tvaru květu byla lilie spojována s reproduktivními orgány, a tím pádem i fertilitou.

A jak se slaví Velikonoce v Británii dnes? Dnešní anglické děti si pojem Velikonoce spojují s přejídáním se čokoládovými vejci spíše než s oslavou památky nejvýznamnější události v křesťanském kalendáři. Přetrvávají tu ale jisté tradice, kdy se soutěží v hodu vejcem a darování vajíčka. Ráno na Velikonoce se děti tradičně účastní hry na to, kdo najde nejvíce vajíček, které velikonoční zajíček poschovával, když děti ještě spaly.

____________________

Zdroj: www.kultura21.cz