EKONOMIKA: Keltský tygr v kleci
Když se médii na konci září roznesla zpráva o hospodářském úpadku Irska, Evropa dostala jasně najevo, že globálná krize se začala týkat i jí. Pro starý kontinent to byl první políček, pro „zelený ostrov“ to byla rána přímo na solar. Keltský tygr se tak jako první z evropské patnáctky ocitl v kleci ekonomické recese.
Dokáže znovu zařvat tak, až se Evropa otřese, jako to dokázal v devadesatých letech? Nebo z z něj zůstane jen vzpomínka v podobě vypreparované kůže v budoáru EU?
Irsko, které bylo více než patnáct let tahounem evropské ekonomiky se najednou ocitlo v úzkých. Přesněji v ekonomické recesi, která je v současnosti strašákem hospodářství každé země. Co to ale vstastně znamená? Ekonomická recese se dá definovat jako pokles hrubého domácího produktu (HDP) za nejméně dvě čtvrtletí za sebou. V irském případě se HDP podle tamního statistického úřadu snížil v druhém čtvrtletí roku o 0,5 procenta. Oproti prvnímu čtvrtletí se jedná negativní propad o 0,2 procenta, kdy HDP kleslo o 0,3 procenta. Ekonomové a analytici očekávají pokles i v nadcházejícím období. Toto zpomalení růstu je zapříčiněno globální krizí úvěrových a realitních trhů, které mimochodem irskou ekonomiku právě těch „zlatých“ patnáct let poháněly. V obdobné situaci se v současnosti nachází i ostatní evropské ekonomiky, zastavení růstu HDP či stagnace se projevili i v Británii, Německu a Španělsku. Další země přibývají. Krize je tu...
Irové se v takové situaci nenachází poprvé, poslední recesí prošli v roce 1983, tedy před pětadvaceti lety. Předtím však hospodářství nebylo natolik rozvinuté, aby krize měla takový drtivý dopad na psychiku obyvatel a náladu země. Současní Irové totiž v posledním čtvrtstoletí nevěděli co to snížení růstu ekonomiky znamená. Žily v pomyslné bublině ekonomického boomu, který nejen rozproudil krev v žilách Keltského tygra, ale také přilákal levnou pracovní sílu ze střední a východní Evropy. Ze dne na den se tak v Irsku objevili statisíce Poláků a tisíce Čechů či Slováků. Avšak ruku v ruce s krizí ekonomiky se projevuje i stresová situace na pracovním trhu, míra nezaměstnantosti je nejvyšší za posledních jedenáct let. Podle irského statistického úřadu se v říjnu vyšplhala na 6,7 procenta. Tento negativní trend má za následek velký odliv námezní pracovní síly, pro které výdělky v Irsku nejsou tak atraktivní jako například před deseti lety. Podle průzkumů se domů chce vrátit až třetina Poláků a Čecho-slováků.
A jaký názor má současná generece mladých? Vetšina „nových“ Irů si s ekonomickou problematikou hlavu neláme, nepoznali totiž nic jiného než progresi a masivní rozvoj konzumní společnosti, kterou se Irsko za patnáct let ekonomického růstu nepochybně stalo. Názory rodičů, kteří viděli růst životní úrovně před očima, považují za zkreslené a jen těžko si dokáží představit že ještě před třiceti lety bylo Irsko na pokraji ekonomického kolapsu. Zelený ostrov byl evropskou západní zemí, jehož těžce zanedbávané hospodářství bylo na srovnatelné úrovni jako v zemích komunistického bloku. Od roku 1980 bylo Irsko dokonce nazýváno „marodem Evropy“ (viz. sick man of europe), mohla za to tehdejší sebevražedná finanční politika vlády a samozřejmě světová ekonomická situace. Ta zapříčinila vysokou nezaměstnanost (přesahující 15 procent) a následnou emigraci Irů do zahraničí.
V tomto období bylo Irsko sužováno korupcí, inflací a nízkou životní úrovní. Zvrat přišel v roce 1987 s ekonomickou reformou nazývanou „Tallaght strategy“, s kterou přišla vládní strana Fianna Fail. Tento program obsahoval snížení extrémních schodků státního rozpočtu či snížení daní ze zisku v průmyslu. Nemalou zásluhu na expanzi hospodářství má Evropská unie - ta do žil irské infrastruktury vstříkla injekci v podobě 10 miliard euro. V té době začalo období Keltského tygra. V roce 2000 se irská ekonomika mohla těšit označením „nejzdravější v Evropě“. V tomto období blahobytu nezaměstnanost klesla na 4 procenta a HDP trvale rostlo.
Nejviditelnějším manifestem ekonomické vyspělosti se v novém miléniu stala výstavba „jehly“ uprostřed O´Connell street v Dublinu. Oficiálně nazvaný „monument světla“ je 120 metrů dlouhý ocelový jehlan, který je zároveň nejvyšší skulpturou v Dublinu, jeho výstavba začala v roce 2002. Zastínit ho ale měla jiná stavba, a to nejvyšší mrakodrap v Irsku. Tím se měla stát U2 Tower. Měla zrcadlit bohatství a „našlapanost“ irské ekonomiky na pravém břehu řeky Liffey. Budova z dílny nejžádanějšího architekta současnosti Normana Fostera měla mít ve svých nejvyšších patrech vystavěné nahrávací studio pro kapelu U2. Výstavba ale byla zastavena a důvod je zcela zřejmý - ekonomická recese, která zasáhla realitní trhy. Kdy se znova zahájí rozhovory mezi developery a místními úřady není jasné a budoucnost nákladného projektu je tedy nejistá.
V současné chvíli irské ekonomice nepomůže ani aféra s nebezpečným vepřovým masem. To totiž podle rozborů přesahuje až 200 násobně maximální povolené množství karcinogenních dioxinů. Ty se podle odborníků do masa dostaly kontaminovanými krmivy, kterými byla prasata živena od počátku září 2008. Irsko je mimojiné známé tím, že si potrpí na domácí a lokální produkty. Když se v dnešních dnech procházíte irským supermarketem a chcete si koupit výrobky z vepřového masa, najdete jen prázdné chladící boxy. Zemědělci kůli nebezpečnému masu budou muset vybít většinu prasat (v Irsku jich je více než 1,5 milionu), což bude mít drtivý efekt na výnos z exportu. Irsko vyváží vepřové maso do Británie, která je hlavním odběratelem, ale také do Německa, Ruska, Francie, ale i Japonska či Spojených Států. Obchod s vepřovým masem Irsku přináší zhruba 400 miliónů euro ročně. V tomto odvětví zemědělství pracuje více než 5000 lidí, kterých se tento incident bolestně dotkne. Jak to tak vypadá, Keltskému tygrovi nakonec zasadí poslední ránu irský vepřík.
A co bude dál, kam míří irská ekonomika? Odborníci se přou a liší v názorech na budoucnost „nezdravého“ stavu hospodářství. Podle prognóz je jasné, že HDP v dalších čtvrtletích neporoste, naopak se očekává další propad či minimálně stagnace. Někteří analytici poděšeně mluví o začátku konce, jiní tvrdí, že je to logický důsledek a přirozený vývoj národní ekonomiky. Pravda je ale taková, že z dlouhodobého hlediska nemá po patnáctiletém blahobytu irská ekonomika kam růst. A pokud ano, dosáhla by brzy kulminačního bodu, ze kterého by ji čekal jenom pád. Vypadá to, že Keltský tygr tak v nadcházejícím roce zůstane v kleci a je nepravděpodobné, že sebere síly, aby mohl zařvat jako před patnácti lety. Spíše to vypadá, že si bude schoulený lízat rány a to minimálně do té doby, dokud se neuklidní globální ekonomická bouře.

clanek
robD
07. 02. 2009 15:38