Výsledky různých průzkumů a anket mají v britských médiích pevné místo. Mezi nejzajímavější nepochybně patří hodnocení nejlepších a nejhorších míst v Británii televizní stanicí Channel 4. Již dříve existovali ankety, kde čitatelé, posluchači nebo diváci vybírali svoje favority. Takovýto způsob je ovšem subjektivní, často ovlivněný předsudky nebo sympatiemi, a proto se v Channel 4 rozhodli, že na to půjdou vědecky.

Nejdříve si objednali průzkum, aby zjistili, jaké kritéria jsou pro lidi nejdůležitější. Následně porovnali statistiky v daných oblastech a vytvořili pořadí všech 434 místních okrsků v Británii a Severním Irsku. Po jejich zveřejnění letos největší radost zavládla ve starobylém Winchesteru, který zesadil z trůnu dostihovou mekku Epsom. Naopak, londýnská čtvrť Hackney skončila na úplném konci. Co tedy rozhodovalo a je skutečně Winchester nebem na zemi a Hackney vhodnou přípravou na život v pekle?

Nejlepší je Winchester

Když se Britové rozhodují pro koupu nového domu nebo přestěhování, tak jsou pro ně podle agentury ICM prioritami otázky kriminality, životního prostředí, možnosti společenského a kulturního vyžití, úroveň škol a možnosti zaměstnat se. Když se to všechno dá dohromady, tak Winchester vychází jako místo, kde se obyvatelům žije hodně pohodově, ale zároveň se to projevuje na ceně nemovitostí. I když jejich cena za uplynulý rok poklesla o jedno procento, stále je o téměř 50 procent vyšší než britský průměr a odborníci očekávají další růst.

Winchester se ovšem může pochlubit tím, že spolu s patnácti dalšími městy má nejvíce slunečního svitu, spolu 1776 hodin ročně. A tak není divu, že očekávaná délka života mužů je 79,4 roku a žen 82,3 roku. Další výraznou devízou města jsou kvalitní školy. Winchesterští středoškoláci dosahují v testech GCSE druhé nejlepší výsledky v krajině. Pýchou Winchesteru je chlapecké soukromé kolegium, jehož počátky sahají do roku 1382. Jedná se tedy o školu s nejdelším nepřerušovaným vyučováním v Británii. Mezi slavné absolventy patří pedagog a historik Thomas Arnold, viktoriánský spisovatel Anthony Trollope nebo někdejší vůdce labouristů Hugh Gaitskell. Tato starobylá ustanovizeň je pravděpodobně méně hrdá na to, že z jejich lavic vyšel také vůdce britských fašistů Oswald Mosley. Další výjimečnou školou je Peter Symonds College. Čtyřicet procent jejich absolventů pokračuje ve studiu v Oxfordu nebo Cambridgi. O lidech ve Winchestru hodně napovídá skutečnost, že i když většina domácností vlastní auto, pro cestu do práce dávají přednost městské hromadní dopravě, jízdě na kole nebo chůzi. Nejoblíbenějšími novinami nejsou bulvární plátky, ale Independent, Guardian a Observer.

Milované a nenáviděné Hackney

Zatímco ve Winchestru měli z výsledků průzkumu Channel 4 nepochybně radost, severolondýnský okrsek Hackney skončil jako poslední, co se potkalo s rozhořčenými reakcemi obyvatelů, mezi nimi také starosty Julese Pipa, jenž vydal oficiální prohlášení, ve kterém kromě jiného uvádí: ´Samozřejmě, Hackney má problémy, tak jako všechny vnitroměstské čtvrtě, ale je to úžasné místo na život. Je rozmanité a vzrušující, s fantastickou architekturou, pulzujícím uměleckým a kulturním životem a světlou budoucností jako dějiště olympijských her.´

Opomenout ovšem nemůžeme negativa této nepochybně svérázné multikulturní části britské metropole. Zřejmě nejzávažnějším faktorem, který tahá Hackney do propasti, je vysoká kriminalita. Osobní bezpečnost uvedli účastníci průzkumu priorit při výběru nemovitosti na prvním místě a realita Hackney může skutečně mnohé zájemce odradit. Je tam totiž pátá nejvyšší úroveň zločinnosti v Spojeném království a osm procent jejich obyvatel má statistickou pravděpodobnost stát se obětí trestního činu. I když celková míra zločinnosti postupně a poměrně rychle klesá, pravděpodobnost, že vám tam ukradou auto je téměř dvakrát vyšší než jinde v Británii a zločiny související s přechováváním nebo obchodováním s drogami jsou o 250 až 300 procent častější než je britský průměr.

Růžové to není ani se školstvím. Jen necelých 43 procent středoškoláků dosáhne v zkouškách GCSE známek A s hvězdičkou, A,B nebo C. Pro porovnání, ve Winchestru je to více než 77 procent. Velkým problémem Hackney jsou také přeplněné byty a domy, v nichž žije 35 procent lidí. Když se k tomu přidá nejvyšší výskyt schizofrenie v Londýne a pětapůlnásobní výskyt AIDS v porovnáni s britským průměrem, není divu, že tato čtvrť patří k spodním 15 procentům v očekávané délce života. Nadějí pro Hackney a další východolondýnské čtvrtě, které skončili v žebříčku úplně naspodu, jsou olympijské hry 2012. Rozvoj infrastruktury a vytvoření tisícek pracovních míst vypadají slibně, část obyvatel se ovšem obává negativního vlivu budování Olympijského parku na jedinečné zelené plochy v Hackney Marshes. Už teď stojí nemovitosti v průměru o deset tisíc liber více než ve Winchestru a očekává se, že i v důsledku olympijského boomu jejich cena vzroste v nejbližších pěti letech o 62 procent.

Londýnské čtvrtě kontrastů

V nejhorší pětce britských míst jsou další tři londýnské čtvrtě: Tower Hamlets, Newham a Islington. Podobně jako Hackney, i toto trio se vyznačuje velkými protiklady. V Tower Hamlets se nacházejí impozantní mrakodrapy na Canary Wharf nebo legendární ulice Brick Lane, ale zároveň tam 59 procent dětí žije v chudobě. Některé oblasti připomínají slumy z viktoriánských dob a v blízkosti Tower Bridge, v Limehousu nebo na Isle of Dogs zase najdete jedny z nejmodernějších bytů v Londýně. Ke kvalitě tamního života ovšem nepřispívá, že v množství emisí oxidu uhličitého patří Tower Hamlets k deseti procentům nejznečištěnějších míst v Británii. V okrsku žije největší poměr mladých ve věku 20 až 34 let, studijní výsledky jsou ovšem jen o málo lepší než v Hackney. Také pro Tower Hamlets platí, že jí mohou pomoct rozvojové projekty související s olympiádou. Ty se budou nejvíc koncentrovat na sousední čtvrť Newham, kde bude stát olympijský stadión. Newham zároveň spadá do projektu rozvoje ústí Temže, díky kterému tam bude postavených 4500 bytů.

Problematické velkoměsta

Mimo Londýna skončili mezi velkými městy nejhůře Middlesbrough, Nottingham a Manchester. V Middlesbrough je největší pravděpodobnost, že vám ukradou auto. Zdravotní stav obyvatel je katastrofální: žijí o dva roky méně než průměrný Brit, je tam však výrazně vyšší zastoupení kuřáků a lidí, kteří mají problémy s alkoholem. Nottingham, město Robina Hooda, skončil v loňském hodnocení druhý. Situace se tedy mírně zlepšila, ale stále je to hlavní město zločinnosti. Počet trestných činů za užití střelní zbraně nebo nože klesl, ale drogová kriminalita stoupla o 21 procent. Vláda ovšem v současnosti investuje do rozvoje Nottinghamu tři miliardy liber a o jeho pozitivní budoucnost se mohou postarat i nejlepší ze 60 tisíc studentů dvou tamních univerzit. Z hlediska kriminality je na tom Manchester o něco lépe jako Nottingham. Tamní muži se však dožívají nejnižšího věku v Anglii, u žen je metropole severozápadu na druhém místě. To, že v Glasgowu umírají lidé ještě dříve, pro ně zřejmě velkou útěchou není. O tom, že jednotlivá města nemusejí nevyhnutně zůstat naspodu žebříčku, svědčí příklad loňského nejhoršího města Hull, které se letos vůbec neobjevilo v desítce nejhorších.

Kde je radost žít

Od pesimistického vyprávění o kriminalitě, špatných školách a nemocných lidech je načase vrátit s k městům, kde se žije nejlépe. A nejvíce jich je v jihovýchodní Anglii: v první desítce až sedm. Za Winchestrem skončil Horsham, město s výborným vlakovým spojením do Londýna a Brightonu, navíc blízko letiště Gatwick. Podle statistik mezi jeho 50 tisíci obyvateli nejsou žádní bezdomovci. Může to být důsledek toho, že téměř 87 procent lidí v aktivním věku je zaměstnaných. Jejich práce jim ovšem zřejmě neposkytuje dostatek pohybu, protože pětina dospělých obyvatel trpí obezitou.

Na bronzové příčce skončil Tunbridge Wells, který stojí za pozornost především tím, že podle legendy voda z místního pramene léčí kocovinu. Důkazem, že taky město, které na první pohled nepůsobí honosně, je Harrogate v Severním Yorkshire. Když jsem se kamarádky, která tam byla navštívit svého přítele, ptal, jak se jí tam líbilo, tak odvětila, že tam nic není a je to celé jedna velká průmyslová zóna. V hodnocení Channel 4 ovšem skončilo na čtvrtém místě díky dobrým školám, nízké kriminalitě a vysoké ekonomické aktivitě jeho obyvatel. Navíc je Harrogate po Londýně a Birminghamu třetím nejčastějším pořadatelem konferencí a výstav. Město se snaží kompenzovat vysoké emise oxidu uhličitého bohatou a vkusnou výsadbou květin. Díky tomu získalo v roce 2003 cenu Britain in Bloom v kategorii velkých měst (35 až 100 tisíc obyvatel) za zkrášlení města květinami a jinými rostlinami. Přesným opakem Harrogate jsou Orknejské ostrovy, které skončily na šestém místě. Z hlediska emisí jde o čtvrtou nejčistší oblast v Británii. Navíc je tam nejnižší kriminalita v krajině, zločinnost totiž téměř neexistuje. Tamní děti dosahují v škole nadprůměrných výsledků, a tak obraz ostrovního ráje na zemi špatí jen to, že tam může být někdy hodně nuda.

Z hlediska kulturního a společenského vyžití je 17 obydlených ostrovů severně od Skotska třetím nejhorším místem v Británii. Čekání na občasnou auroru borealis není pro každého ideálem trávení volného času. Naopak, loňský vítěz, souměstí Epsom a Ewell, poskytuje zábavu především v podobě dostihů. Je totiž dějištěm tradičního derby pro tříleté hřebce a klisny. V oblasti je taky 35 parků a jiných veřejných otevřených ploch. Není divu, že lidé tam žijí déle než je britský průměr. Proč tedy pokles z prvního místa na osmé? Důvody jsou dva, pokles cen nemovitostí o šest procent a zhoršení studijních výsledků středoškoláků o 2,5 procenta. Nejde o závratní čísla, ale v jiných městech byl trend převážně opačný a tak se Epson a Ewell propadli dolů. Hodnocení Channel 4 má své kritiky a někteří mu vyčítají, že se příliš orientuje na statistiky. Je však nepochybně zajímavým porovnáním britských měst a do jisté míry je motivuje, aby se snažili udržet mezi nejlepšími nebo se vyšplhat z příček na chvostě žebříčku.