Argentina si v organizaci stěžovala, že Spojené království militarizuje kvůli Falklandům jižní Atlantik, a po OSN žádala, aby zasáhla. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun se pak prýnabídl, že bude mezi rozhádanými zeměmi dělat prostředníka.

"Argentina má informace, že v rámci nedávného britského (vojenského) nasazení na Falklandech poslali do jižního Atlantiku ponorku schopnou nést jaderné zbraně," pronesl po skončení jednání na tiskové konferenci v sídle OSN Hector Timerman.

Upozornil, že nasazení jaderných zbraní v Latinské Americe zakazuje Smlouva z Tlatelolco, v níž se jihoamerické země a státy Karibiku v 60. letech minulého století zavázaly nepoužívat nukleární zbraně.

Argentinská prezidenta Cristina Fernandezová původně poslala Timermana doNew Yorkus tím, aby si formálně stěžoval na to, že Britové vyslali k Falklandům jeden ze svých nejmodernějších válečných torpédoborců HMS Dauntless, což Britové označují jako rutinu, uvedla agentura AP.

Britové polohu ponorek nekomentují

Britský vyslanec při OSN Mark Lyall Grant později reagoval na Timermanova slova tím, že Britové nikdy nekomentují polohu svých jaderných zbraní ani ponorek. "Nevím, jak se o ponorkách dozvěděl. Já o nich rozhodně nevím.Celýsmysl jaderných ponorek je v tom, že plují světem a nevíte kde jsou," dodal.

K porušení smlouvy o zákazu jaderných zbraní v regionu podotkl, že pokud by jaderné ponorky zůstaly mimo argentinské vody, nic by neporušily.

Situace mezi Londýnem a Buenos Aires je kvůli sporným Falklandským ostrovům napjatá už desetiletí. S blížícím se třicetiletým výročím od války to mezi zeměmi stále více jiskří. Neuplyne takřka týden, aby jedna nebo druhá země slovně na tu druhou nezaútočila.

Argentina trvá na tom, že ostrovy ležící asi 460 kilometrů od jejího pobřeží, patří jí. Nazývá je Malvíny a s Brity o ně svedla v dubnu roku 1982 válku, kterou po necelých dvou měsících prohrála. Londýn je nazývá Falklandy a tvrdí, že obyvatelé ostrovů se cítí být Brity.