|
www.londyn.cz - ubytování v Londýně již od £50 na týden |
MIGRACE: Evropané se nestěhují ani tak za prací jako za láskou29.03.2006 - Láska, lepší život a práce jsou hlavní důvody, proč se lidé rozhodují usadit se v jiné zemi Evropské unie než ve své vlasti. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila Evropská komise. V rámci EU žijí v současnosti jinde než v původní vlasti přibližně dvě procenta z 458 milionů obyvatel společenství. Skoro třetina z nich, 30 procent, se rozhodla následovat svého partnera či rodinu, 24 procent hledá za hranicemi své vlasti lepší životní podmínky a čtvrtina se přestěhovala do jiné země EU kvůli práci. Z projektu, který podrobně prozkoumal profil a postoje 5000 lidí usazených v Británii, Francii, Německu, Itálii a Španělsku, vyplynuly i další poznatky. Kupříkladu polovička z usedlíků v jiném státu společenství již dříve žila v zahraničí; ti mladší často už využili unijních programů jako Erasmus, který usnadňuje vzdělávání na vysokých školách v rámci EU. Motivace a typ lidí, žijících v unijní cizině, se často liší. Kupříkladu ve Španělsku a Itálii se rádi usazují penzisté, kteří si cení příjemného životního stylu. Obdobný je i hlavní důvod k přestěhování do Francie. Naopak Británie a Německo lákají především mladé lidi na práci a studium. Zatímco v Německu této migraci dominují manuálně pracující, Británie přitahuje zejména odborníky s uplatněním zvláště ve finančnictví, pojišťovnictví či obchodu s nemovitostmi. Obecně lidé, kteří se rozhodli přesídlit z jedné země EU do druhé, pocházejí hlavně ze střední třídy, jsou kvalifikovaní a vzdělaní. V "nové" zemi se věnují především nemanuální práci. Bývají také politicky aktivnější a často levicovější, než bývá zvykem. Zejména v případě dlouhodobého pobytu se zajímají o politiku v hostitelské zemi a voleb do Evropského parlamentu se účastní o něco hojněji, než je místní průměr. Ostatně k EU mívají pozitivní vztah, v "hostitelské" zemi se cítí především jako Evropané, ale toto evropanství chápou jako zcela slučitelné s poutem k rodné i hostitelské zemi. Celý výzkum koordinovala univerzita ve Florencii, EU na něj přispěla sumou jednoho milionu eur, v rámci Evropského roku mobility pracovních sil. Obdobně komise minulý měsíc zveřejnila podrobnou studii, z níž vyplynuly obecně pozitivní důsledky působení pracovníků z nových členských zemí na pracovních trzích původní "patnáctky"; přiliv byl většinou menší, než se čekalo, a nováčci přispěli k zvýšení hospodářské výkonnosti i ke snížení dříve neuspokojené poptávky po pracovních silách. Pouze Británie, Irsko a Švédsko otevřely své pracovní trhy zájemcům z osmi nových postkomunistických členských zemí hned při rozšíření EU v květnu 2004. Ostatní země "patnáctky" využily dvouletého přechodného období z přístupových smluv (reciproční protiopatření na jejich občany uvalilo Polsko, Maďarsko a Slovinsko) a nyní se mají do konce dubna rozhodnout, zda restrikce zruší, anebo prodlouží o další tři roky. Finsko, Španělsko a Portugalsko se již rozhodly pro otevření. Německo a Rakousko naopak překážky ponechají, podobně jako Belgie či Francie, které však přislíbily změkčení pro vybrané profese. O postoji Nizozemska má do konce dubna rozhodnout parlament. Další státy se ještě nevyjádřily. "Volný pohyb všech pracovníků v EU je naším cílem. Vítám zprávy, že několik zemí zrušilo restrikce pro další období, a doufám, že další se do 30. dubna připojí," prohlásil dnes evropský komisař Vladimír Špidla. Ten se účastní i dnešní debaty o restrikcích na pracovním trhu za účasti zástupců vlád, odborů a zaměstnavatelů z 25 zemí EU. Závěry z rozhovorů se pak mají zabývat ministři zahraničí EU 13. dubna. Tehdy půjde o jakousi "poslední šanci" pro další země, aby svůj trh uvolnily před závěrečným termínem. Zdroj: ČTK ![]() ![]() ![]() Diskuze
|
Copyright © 2006, Echomagazin, všechna práva vyhrazena










