- Home
- Poprvé v UK
- Práce v Británii
- Život v UK
- Au pair a nanny
- Rodina a dítě
- Pracovní slovníky
- Jednotlivá povolání
- Ubytování
- Zdraví
- Doprava
- Škola
- Podnikání v UK
- Osobní finance
- Jak ušetřit
- Důležité oznamy
- Poznámky a glosy
- Váš příběh
- Rozhovory Echa
- Imigrace
- Británie A-Zet
- Kultura
- Události
- Zajímavosti
- Angličtina
- Kam vyrazit
- Komunity
- Irsko
- Užitečné odkazy
- Info in English
- Fotogalerie
PRAKTICKÉ RADY
PUBLICISTIKA
NĚCO NAVÍC
Provozuje Radio Tatras International Ltd
| Vyhledávání |  |
|
|
www.londyn.cz - ubytování v Londýně již od £50 na týden |
AU PAIR: Jak se jim žije ve Velké Británii?
 Sezónní příbuzní Au pair očima
sociologie Všeobecně známé Kde se vzal koncept au pair Au pair na webu Au pair v Británii Zdravotní pojištění Bankovní účetSezonní příbuzní Potkal jsem se s třemi dívkami, bývalými au pair. Sešli jsme se, abych si poslechl jejich běžné příběhy o tom, jaké to je být au pair, jak se k této práci dostaly, a co dělaly potom, když už jako au pair pracovat nechtěly nebo nemohly. Chtěl jsem vědět, jaké to je "normálně". Neskandalizovat tento svébytný způsob života a práce, a ani ho příliš neopěvovat. Cílem bylo přiblížit "cestu" au pair v Anglii pro ty, kdo o ní moc nevědí. Pro ty, kdo vědí a nebo ji sami žijí, mohou být zajímavé spíše drobnosti, ve kterých se popsané příběhy liší od jejich vlastních nebo naopak, ve kterých se propojují. Každá z trojice dívek má pochopitelně trochu jiný příběh. Všechny mají však také mnoho společného. Nejsou nesourodé a neporovnatelné. Zkrátka příběhy většiny au pair jsou stejné a přitom vždy osobní a specifické, a tudíž odlišné. 
Všechny tři pocházejí ze Slovenska a všechny jsou tu už dlouho. Táňa (27) sedmým rokem, Ája (29) šest let, jen Míša (25) přijela před "pouhým" rokem a půl. A ani jedna dnes již jako au pair nepracuje. Jejich počáteční motivace byly téměř shodné. Tak jako spousta jiných děvčat se po střední škole rozhodly zdokonalit svoji znalost angličtiny.Ája: "Chtěla jsem se naučit anglicky. Ale chtěla jsem tu původně zůstat jenom půl roku. V mém rozhodování byl samo sebou taky kluk. Prostě jsem potřebovala pryč." Podobně na tom byla Táňa: "Chtěla jsem se naučit jazyk a rozchod s přítelem to celé urychlil. Měla jsem všeho po krk a chtěla co nejrychleji odjet." První měsíce v nové rodině byly plné smutku, sžívání se s novou rodinou, s novým prostředím. Dnes se už na svoje začátky dívky dívají s nadhledem. Ale nebylo to nic jednoduchého. Ani v tom se jejich výpovědi neliší. Táňa: "Ale na rozdíl od holek - a nejen těchhle - jsem já měla štěstí na rodinu. Moje byla perfektní. Byla jsem tam jako člen rodiny a ne jako sluška. Možná taky proto, že jsem nebyla v Londýně, ale kousek od něj. Říká se, že rodiny mimo Londýn jsou mnohem lepší. Neuměla jsem moc anglicky. A moje "stará" i kluci, o které jsem se starala, mi v učení moc pomáhali. Nosila jsem s sebou slovník, a vždycky když jsem něco nevěděla, hned jsme to v něm našli. Dodnes spolu udržujeme kontakt a občas se i navštěvujeme." Ája pokyvuje hlavou. "To já jsem měla pocit, že nedělám nic jiného než uklízím. Vydržela jsem to čtyři měsíce. Pak jsem si přes agenturu našla novou rodinu. Tam jsem zase byla spíš jako nanny, skoro vůbec jsem neuklízela a jen se starala o děti. Tam jsem byla sedm měsíců. Pak mě to ale přestalo bavit i tam a sekla s tím úplně. Rok jsem pak pracovala různě po restauracích a soukromých klubech. Samozřejmě načerno. Jinak to nešlo." Míša, poslední z trojice, je v Londýně patnáctý měsíc. Stále má au pair vízum. Ale jako au pair nepracuje už půl roku. Po sedmi měsících v rodině se rozhodla s prací au pair skončit. Nejvíc jí vadilo, že musela třikrát až čtyřikrát týdně hlídat děti i večer a že pokaždé, když šla ven, musela být do půlnoci doma. Taková kontrola pro ni byla nepřijatelná. A zkusit jinou rodinu? Říká, že to ani nezkoušela. Tušila, že by to bylo zhruba to samé. Jediná Táňa tedy vzpomíná na svoje období au pair v dobrém. Na rozdíl od Míši a Áji jí její rodina po několika měsících zvýšila kapesné - ze 45 GBP týdně na 60 GBP - protože byla s její prací spokojena. Taky si to s rodinou zařídila tak, že měla víkendy úplně pro sebe, bez hlídání. Co dělaly dívky potom, co skončily jako au pairky? Jejich následující měsíce a roky se pro všechny tři nesly ve znamení ilegální a nízko kvalifikované práce, která se neustále nějak dotýkala domácnosti nebo dětí. Táně její rodina vyřídila turistické vízum a zaručila se za ni. Jako oficiální důvod uvedli cestování a poznávání Spojeného království. Táňa ale zůstala dál v rodině jako au pair. A tak, jako už i předtím, si k tomu ještě přivydělávala úklidem, který jí pomohla přes různé kamarádky sehnat paní domu. "Opravdu si na svoje první působiště nemůžu stěžovat," usmívá se Táňa. K tomu si časem přes rodiny u nichš uklízela přibrala také nannying. Dnes už dávno bydlí sama. Hlídá děti dvěma zámožným londýnským rodinám a ve třetí k tomu ještě uklízí. Říká, že si přijde na docela slušné, nezdaněné peníze. Míša se tak šťastně netváří. Stále má platné vízum. Dělá ale už jenom úklidy v domácnostech. Vydělává asi 170 GBP týdně a doufá, že si brzy přilepší dalším úvazkem. Samozřejmě načerno. Ája po roce střídání práce v různých restauracích a klubech odjela se svěšenou hlavou zpátky na Slovensko. Dlouho tam ale nepobyla. Nelíbilo se jí v práci, ani v Bratislavě. Zvykla si na jiný způsob života i na jiné prostředí. Rozhodla se tedy vrátit do Londýna. Protože neměla dostatek finančních prostředků, aby si zaplatila studentské vízum, které by ji opravňovalo pracovat na poloviční úvazek, přijela na obyčejné turistické vízum. Když spolu teď mluvíme, vízum je již dávno propadlé. Přesto je stále v Londýně. žije s přítelem a brzy se budou stěhovat do většího bytu. Sama pracuje jako nanny u dvou rodin v jejich ulici. Že jde o nelegální práci, snad už ani nemá smysl opakovat. Svůj život si pochvaluje, o návratu na Slovensko nepřemýšlí ani chvíli. Z vyprávění plyne několik postřehů platných pro mnoho au pair, které se rozhodnou zůstat v Británii. Dívky se shodují na tom, že práce au pair sama o sobě není příliš výdělečná. Na tom by se ostatně asi shodly všechny zúčastněné strany. Jen zástupci britské vlády by pravděpodobně dodali s uštěpačným úsměvem, že tahle práce ani výdělečná být nemá. Jenže "jediné, co potom zbývá", říkají dívky jedním hlasem, "je nelegální práce". V drtivé většině práce nekvalifikovaná. Nikdo z širokého okruhu jejich českých a slovenských známých tu nepracuje (docela) legálně. Možnosti jsou různé. Buď pracují zcela neoprávněně na turistické vízum nebo, pokud mají au pair či studentské vízum, si přivydělávají nad rámec povoleného. Mnohým zas, tak jako Áje, propadla víza dávno. A stejně se drží. Systém dává jedinou možnost - odjet domů. Jenže ono to pro mnohé po čase není tak jednoduché. Důvodů proč zůstat je víc. Od přilnutí k jinému životnímu stylu, než jaký je běžný v Česku a na Slovensku, přes čistě ekonomické důvody, až po fenomén, který by se dal nazvat "bludný kruh kvalifikační stagnace." Spočívá v tom, že mnoho au pair po několika letech strávených péčí o britské děti a domácnosti nenajde po návratu domů pracovní pozici, kterou by si představovalo, a volí proto návrat zpět k "domácí práci" v Británii - na nějaký čas, dokud opět nezkusí odjet domů, aby se následně zase vrátily. Naděje všech tří dívek, stejně jako ostatních Čechů a Slováků, kteří pracují ve Velké Británii, se upínají k jaru příštího roku. "Snad se situace holek, ale i kluků, tady v Anglii zlepší po vstupu našich zemí do Evropské Unie", uzavírá rozhovor Míša. Snad ano, myslím si, když se loučíme. 
Au pair očima sociologie V nedávné době se fenomén au pair dostal do zorného pole sociálních vědců. Na toto téma proběhlo několik výzkumů, které se zajímaly o různé aspekty životních osudů au pair. V loňském roce například vznikla na Filosofické fakultě UK v Praze práce s názvem "Příbuzní na sezónu: začleňování au pair do hostitelských rodin." Autor se v ní zabývá tím, jakými způsoby dochází v každodenním životě k začleňování nebo naopak vyčleňování au pair do/z jejich hostitelských rodin. Dochází ke konstatování, že fenoménu au pair je vlastní napětí a nejednoznačnost, které nelze nijak jednoduše překonat a rozetnout. Plynou z toho, že v rámci rodiny se jen obtížně hledá jasně definovaný symbolický prostor pro rodinného zaměstnance, žijícího v domácnosti spolu s rodinou. Anglický koncept příbuzenství, stojící na jedné straně na biologických poutech, na druhé straně na právním aktu sňatku, neumožňuje přijmout au pair jako skutečného člena rodiny - příbuzného. Au pair zastává současně několik rolí. Je zaměstnancem, ale i některým ze členů rodiny. Působí "jako-rodič," když se stará o děti, "jako-partner," v rodinách, kde chybí druhý z rodičů, a také "jako-dítě," o které se hostitelská rodina stará a hlídá jeho večerní vycházky. Začlenění nebo nezačlenění au pair do rodiny se utváří při vykonávání těchto rolí a je neustále otevřené změně a předefinování.
Všeobecně známé. "Au pair" je z definice dívka nebo chlapec ve věku zhruba od 17 do 26 let (přesné věkové hranice určuje zákon hostitelské země), který/á pomáhá v hostitelské rodině s domácími pracemi (nejčastěji s péčí o děti). Za to získává ubytování, stravu a kapesné, ze kterého hradí jazykový kurz či jiné drobné osobní výdaje. Oficiálním cílem takového pobytu je kulturní výměna a zdokonalení se v jazyku hostitelské země. Doslovný překlad termínu au pair znamená "na stejné úrovni" (on equal terms) a sugeruje vztah, který nemá být rámovaný pouze ekonomicky, jako vztah zaměstnance a zaměstnavatele mezi nimiž běží jedním směrem práce a druhým směrem finanční odměna za práci. Směna mezi au pair a rodinou má být formou vícevrstevné vzájemnosti, která se týká obtížně vypočitatelných hodnot, jako je znalost jazyka a kultury na jedné straně a pomoc s výchovou dětí na straně druhé. Peníze zde mají hrát jen doplňkovou úlohu. Taková je idea au pair.
Kde se vzal koncept au pair? Uvádí se, že první použití slova au pair se objevilo v the Girl's Own Paper v roce 1897 a odkazovalo na anglické dívky, které ve Francii vyučovaly angličtinu výměnou za lekce francouzštiny. Postupem času se význam posunul. Vedle výuky jazyků se objevila starost o domácnost a děti. Legislativní prostředí, které rámcově určuje kdo a za jakých podmínek se může stát au pair, se začalo rozvíjet v šedesátých letech 20. století. Jedním ze základních kamenů je Štrasburská dohoda o kulturní a vzdělávací výměně mezi některými evropskými státy, podepsaná v roce 1969. Tato dohoda vymezila právní rámce pro status au pair, který je ovšem přesněji definován legislativou jednotlivých států. Jednotlivé signatářské státy určují jaké občanství může au pair mít, jaké věkové limity jsou pro au pair dovoleny, jaká je maximální délka pobytu v zemi v pozici au pair, zda je povinné, aby au pair navštěvovala jazykovou školu, kolik hodin týdně smí au pair v domácnosti vypomáhat či zda může být au pair i muž. Z dalších faktorů, které tvoří důležitý kontext či předpoklad rozhodování o au pair zkušenosti, to jsou pak pád železné opony v roce 1989, globalizace a integrace Evropy zvyšující poptávku po znalosti cizích jazyků.
Au pair na webu Hledání vhodné hostitelské rodiny, stejně jako nabízení sebe sama coby vhodného kandidáta na pozici au pair nemusí nutně zůstat v kompetenci zprostředkovatelských agentur. Kdo se chce ve svém úsilí spolehnout spíše sám na sebe, může využít globální internetové databáze rodin, au pairek a au pairů. Existují jich tucty. Například www.greataupair.com, www.aupair-select.com nebo www.easyaupair.com. Stačí zadat klíčové slovo do vyhledávačů jako jsou google nebo yahoo a během vteřiny jich "vyskočí" víc, než je pro nerozhodného kandidáta zdrávo. Někteří zájemci proto umisťují své profily hned na několika portálech najednou. Jen tak pro představu, první z uvedených portálů využívá v současné době přes 500 Čechů a Slováků. Tak jako v agentuře je i zde prvním krokem registrace. Zájemce získá uživatelské jméno a heslo a může si online vytvořit svůj osobní profil, který pak bude přístupný pro ty, kteří hledají au pair. Osobní profil obsahuje základní údaje, podle kterých se dá celá databáze filtrovat - státní příslušnost, gender, jazyk, náboženství, apod. Kvalita třídění se liší portál od portálu. Další požadované údaje jsou nasnadě: délka kontraktu, řidičský průkaz, zkušenost s tímto typem práce, preference ohledně věku dětí v rodině, rodinný stav, kontaktní detaily, někde také zaměstnání matky a otce. Většina portálů vybízí k tomu, aby k textovým informacím uchazeči připojili také svoji fotografii. Vedle databáze au pair existují na stejném portálu i databáze přijímajících rodin. V praxi ale spíš rodina prohlíží a hledá aupair, než aby au pair vyhledávala svou budoucí rodinu. Jedním z důvodů je i to, že kontaktní informace je možné získat jen jako "plný člen" na příslušném portálu. A takové členství stojí kolem 20 GBP na měsíc. Jaké jsou výhody hledání svých nových příbuzných přes internet? Velká databáze hned po ruce, nemusí se vyjednávat přes zprostředkující agenturu a člověk má pocit, že výběr toho nejvhodnějšího z uchazečů lépe kontroluje. V principu se zkracuje doba hledání a čekání na umístění. To je také nejčastěji uváděné plus v ohlasech uživatelů webových databází. Nevýhody? Relativní omezenost nabízených služeb. Ve srovnání s agenturami jsou mnohé portály explicitně zaměřené pouze na seznamování rodin a au pair. Vyjednávání s rodinou a nezbytné formality musí už zájemce vyřídit sám.
Au pair v Británii 
Britský Home Office definuje au pair jako osobu, která je svobodná, není jí méně než 17 let a ne více než 27 let a žije jako člen anglicky mluvící rodiny po dobu nepřesahující dva roky. Po tu dobu pomáhá v domácnosti, a to nejvýše pět hodin denně, se dvěma dny volna týdně. Za to dostává od své hostitelské rodiny "přiměřené" kapesné, jehož doporučená výše je 45 GBP týdně, a vlastní pokoj.Home Office také vyjmenovává země, jejichž občané se mohou v Británii stát au pair. Seznam čítá 21 států východní a jižní Evropy. Slovensko ani Česká republika tu pochopitelně nechybí. Před vstupem České a Slovenské republiky do Europské unie bolo potřeba získat vízum ještě před vstupem do Spojeného království na britské ambasádě či konzulátu ve svých domovských státech. Po vstupe už víza nejsou potřeba. Kvalifikací pro získání statutu au pair je naplnění souboru kvalit, které je nutné všechny prokázat. Home Office tyto kvality vymezuje většinou negativně: nesmíte být vdaná/ženatý, nesmíte mít závazky, nesmíte chtít zůstat ve Spojeném království déle než dva roky, nemůžete využívat žádné britské veřejné fondy a pro případ, že skončíte jako au pair ještě před vypršením vašeho dvouletého období, musíte chtít opustit Británii. Systém také dovoluje prodloužení pobytu au pair. Za určitých podmínek ovšem. Tuto možnost může využít au pair, jejíž původní vízum bylo vystaveno na dobu kratší než jsou dva roky. Pokud má tedy au pair svůj pobyt nastavený například na jeden rok, může v principu ještě rok zůstat, pokud má zajištěnu hostitelskou rodinu. Základním principem britské politiky vůči au pair je tedy maximální dvouletý limit pobytu. Více informací lze nalézt na internetové stránce Home Office: http://www.ind.homeoffice.gov.uk
Bankovní účet Zřídit si bankovní účet u některé z anglických nebo skotských bank není úplně jednoduché. Jednotlivé banky neustále zpřísňují pravidla a přístupové procedury pro nové klienty. Podmínky jsou specifické, závislé na bance a typu zřizovaného účtu. Největší bankovní ústavy v zemi jsou Lloyds, Midland, Nat West, Barclays a Bank of Scotland. Dvěma nejčastěji otevíranými typy účtů jsou "savings" nebo "cheque (current)" účet. K prvnímu dostane uživatel bankovní kartu pro výběr z bankomatů. K druhému šekovou garanční kartu s pevným limitem platby, která při platbě šeky funguje jako záruka krytí placené částky. Pro založení účtu jsou obvykle potřeba následující doklady: doklad totožnosti (pas), doklad o místě bydliště (účet za plyn, vodu, telefon, nájemní smlouvu nebo dopis od majitele domu/bytu), potvrzení od zaměstnavatele, resp. hostitelské rodiny (v případě full time studentů stačí potvrzení o studiu), někdy také doporučující dopis od vaší banky doma.    Diskuze au-pair dele jak dva roky? (datum: 30/09/2007, 02:51)
 NANNY SEEKERS (datum: 12/08/2007, 18:56)
Prodloužení pobytu v GB (datum: 29/05/2007, 14:57)
Prodlouzeni pobytu (datum: 24/05/2007, 10:53)
|
Copyright © 2006, Echomagazin, všechna práva vyhrazena
