www.londyn.cz - ubytování v Londýně již od £50 na týden
www.go-manchester.cz - ubytování v Manchesteru již od £42 na týden
www.go-leeds.cz - ubytování v Leeds již od £40 na týden
www.bohemiaworld.co.uk - vaše jistota v Londýně

PRÁCE: Jak se stát učitelem

Na Britských ostrovech žije nemálo našinců, kteří se pyšní nějakým tím diplomem či mají dokonce přímo vystudovanou pedagogickou fakultu. V Británii pak děláme leccos, ale místa učitele se chopí málokdo.

Důvodů může být řada, ale tím nejdůležitějším je, předpokládám, nedostatek sebevědomí co se jazykové výbavy týče. Jak se o nás vyjádřil jeden můj známý Angličan, který působí v Česku na jazykové škole: ´Když se někoho zeptám, jestli umí anglicky, většinou odpoví ´ne´ nebo ´trošku´. Pak se s ním začnu bavit a zjistím, že hovoří úplně plynule. Vy Češi se úplně zbytečně podceňujete.´ (Britové na rozdíl od nás mají zase tendence své jazykové znalosti přeceňovat, takže když řeknou, že umí francouzsky, může to taky znamenat, že umí asi 50 slovíček a pár frází, z níchž ta první je ´mluvíte anglicky?´)

Angličtiny není ale potřeba se tolik bát a pokud někdo mluví plynule a dokáže se bez problému vyjádřit ústně i písemně a rozumí většině textů, je zpravidla k učitelskému povolání způsobilý. V britském školství jsou navíc velice silné tlaky na rovné příležitosti (Equal opportunities), rovněž příliv lidí z východní Evropy, hlavně Poláků, zvyšuje poptávku po lidech, kteří by byli schopni se s nimi dorozumět. A to většina z nás je. Často také panují obavy, že by po nás školy případně chtěly nějaký doklad o jazykové zkoušce, ale vzhledem k tomu, že např. Londýn je tvořený možná z devadesáti procent cizinci a přistěhovalci, nehraje cizí akcent zas až takovou roli. V případě otevřené diskriminace je vždy možné začít se ohánět Equal Opportunities a hnát to výš :)

Na učitelské práci je přitažlivá jak skutečnost, že se s ní váže třináct týdnů placené dovolené, tak i fakt, že je to poměrně dobře placená práce: nově kvalifikovaní učitelé měli v Greater London v září tohoto roku nástupní plat £23 118, přičemž plat roste s každým odučeným rokem.

Základem pro získání místa učitele na škole je tzv. QTS neboli Qualified Teacher Status. Pro ty, kteří mají už vysokou školu vystudovanou k němu vede poměrně rychlá cesta prostřednictvím ročního postgraduálního kurzu PGCE (Postgradual Certificate in Education), ostatní musí holt trochu více namáhat mozkovny a zapsat se ke studiu čehokoli a pak se přihlásit na PGCE, nebo se rovnou zaměřit na studia Education a odtud zkusit vplynout přímo do škol.

PGCE zprostředkovává mnoho univerzit a kurzy začínají buď v lednu nebo v září. Kdo chce vstoupit na univerzitu už v září roku 2008, měl by se přihlásit pokud možno do 1. 12. 2007, je to samozřejmě možné i později, ale hrozí riziko, že zvolená univerzita už bude mít kurz obsazen.

Přihlásit se je možné pouze a jedině on-line a to přes www.gttr.ac.uk. Na této stránce lze nalézt přehledný a detailní způsob o tom, jak o místo na tento postgraduál zažádat a administrátor gttr vás nezapomene tučným písmem upozornit, že se za to platí £15.

V podstatě jde jen o to vyplnit formulář a zadat správně kódy univerzit, na něž se chcete dostat; ty jsou uvedeny na jiném místě webovky, takže to v zásadě není tak těžké. Je však třeba najít někoho, kdo bude schopný a ochotný vyplnit on-line reference, které jsou součástí přihlášky a bez nichž přihlášku nejde odeslat. Měl by to být pokud možno někdo, kdo má se vzděláváním co dělat nebo kdo je alespoň schopný vysvětlit, že se na místo učitele výborně hodíte. Reference samozřejmě musí být pravdivá a objektivní, ale čím více vás referent vychválí, tím lépe. Univerzita by při pročítání přihlášek měla na základě posudku získat pocit, že pokud vás nevezme, bude britské školství nenávratně ochuzeno.

Nemalou překážkou může být pro našince fakt, že podmínkou k přijetí na PGCE je nejen degree (v podstatě vysokoškolské vzdělání), ale také GCSE zkoušky z matematiky, angličtiny a vědy (Science) a to na úrovci C a výše. Toto je asi nejzáludnější část celého procesu, protože v našich zemích GCSE neexistují. Jedná se v podstatě o zkoušky, které dělají studenti při ukončení střední školy, tj. ve věku 15 až 16 let. Maturita (A Levels) na ně pak může, nebo také nemusí navazovat. Já jsem to vyřešila tak, že jako matematiku jsem předložila závěrečné vysvědčení z gymnázia, jako vědu jsem představila zeměpis (ideálnější by byla fyzika, chemie nebo biologie), z něhož jsem maturovala, a jako angličtinu jsem vzala cambridgeskou zkoušku, kterou jsem tady v Anglii složila. Některé univerzity vyžadují IELTS, jiné se spokojí s jakoukoli Proficiency.

Jakékoli vzdělání, kterého bylo dosaženo mimo UK, ať už je to GCSE, maturita nebo vysoká škola, musí být ověřeno NARICem (www.naric.org.uk ). NARIC však není schopen uznat jako GCSE maturitu z angličtiny, a to z jakéhosi nejasného důvodu, že to bylo učeno jako cizí jazyk. Proto doporučují univerzitě předložit jazykovou zkoušku (IELTS, cambridgské zkoušky) slouženou v Británii, jež už coby vzdělání dosažené v UK ověřené být nemusí.

Studium ve Velké Británii není zadarmo a v letošním školním roce je poplatek pro domácí studenty (ti, jenž mají na území UK pobyt alespoň tři roky) a studenty se zemí EU £3070. Na zaplacení těchto tuition fees, stejně jako na náklady na živobytí je možno vzít si půjčku. K dispozici jsou také různé granty, z nichž nejzajímavější je ten určený pro všechny studenty PGCE, tvořící £6000, a je vyplácen měsíčně. K dispozici jsou také granty pro lidi, na nichž je někdo finančně závislí (např. manžel/ka) nebo pro rodiče s dětmi. Veškeré půjčky, které se opět vyřizují najednou a to online na www.studentfinancedirect.co.uk, jsou splatné až po dostudování a to poté, co si vystudovanec najde zaměstnání, v němž dostává alespoň £15000. 

Půjčky a granty je záhodno začít vyřizovat co nejdřív, nejlépe hned po doručení dopisu, oznamující přijetí ke studiu, protože zpracování žádosti trvá zhruba šest týdnů a univerzity zpravidla požadují, aby se k zápisu přinesl doklad o tom, že student o školné zažádal (pokud nechce platit hotově).

PGCE trvá 36 týdnů, z čehož 18 týdnů tvoří praxe. Je to velice intenzivní kurs, žádné léharo, které většina z nás (mimo zkouškového období) na VŠ zažívala a užívala. Jedná se o kurz zaměřený na  ´professional qualification´ a od studentů se proto požaduje, aby se chovali, jako kdyby byli v zaměstnání, tj. pokud budou chybět, musí se vyučujícímu dopředu omluvit, bedlivě se hlídá dochvilnost. Zní to jako buzerace, ale je to na místě, protože univerzita pak bude psát reference a spousta promeškaných hodin a nedochvilnost nejdou dvakrát dobrou vizitkou.
Osobně si nemohu vynachválit přístup vyučujících, kteří nás berou jako partnery a ne jako ty, co nic neví a všechno jim (my chytří a zkušení) musíme vysvětlit. Hodiny jsou praktické a kreativní, trocha šedé teorie je asi nevyhnutelná, ale není jí mnoho a posléze se většinou ukáže, že není tak zbytečná, jak se na první pohled zdálo.

Výuka probíhá v přátelské atmosféře a studenti jsou povzbuzováni k tomu, aby byli kolegiální a pomáhali jeden druhému, což se také děje. Ze začátku jsem se bála, že moji nastávající spolužáci budou nabušení znalostmi z Oxfordu a budou to lehce nabubřelí Angličané, kteří na mě přes veškeré řeči o rovných příležitostech budou koukat jako na holku z východu spatra. Leč překvapení překvapení, jsou to normální lidé, kteří se stejně jako já děsí matiky a se svým původem nemám problém ani trochu. Ba naopak, na univerzitě do nás hustí Equal opportunities a Inclusion takovým způsobem, že se jedna anglická spolužačka vyjádřila, že má vyloženě výčitky z toho, že je bílá a pochází ze střední třídy.

Absolvováním tohoto kurzu člověk nic neztrátí. A kdyby se pak náhodou rozhodl, že dráha učitele není zrovna jeho šálek čaje, bude toto studium minimálně vypadat dobře v životopise.

Alena Damijo