|
www.londyn.cz - ubytování v Londýně již od £50 na týden |
NEKROLOG: Ve věku nedožitých 102 let nás opustila Zdeňka Pokorná*6.4.1905 v Brně + 3.3.2007 v Londýně. Český národní buditel a romantik Josef Kajetán Tyl napsal román Poslední Čech, v němž statečně a upřímně idealizoval vztah mezi národem a šlechtou. Sokolka slečna Zdeňka Pokorná byla jak se domnívám svým způsobem poslední Češkou. Ne že by si někoho nebo něco kromě prezidenta Masaryka idealizovala. Tato vlastenka každým coulem, která prožila prakticky celou válku v německých věznicích a boji proti komunismu věnovala tři poválečné roky, měla pravděpodobně jeden z nejostřejších jazyků vůbec. Kdekoho zkritizovala a nešetřila ani přátele. Do koho se svou výřečností moravské školní ředitelky pustila, ten měl smůlu: ať žena, muž nebo dítě. Nejčastěji to byly děti, které celý život pomáhala vychovávat, i když svoje neměla. Důležité je, že v kritice nešetřila ani sebe. Byla si vědoma svých chyb, jak dobře vím z debat s ní. Proč byla ´poslední Češkou?´ Ačkoli po komunistickém puči na jaře 1948 uprchla před estébáky z rodné Moravy a ve Spojeném království požádala o azyl, nikdy neprojevila zájem o britskou naturalizaci. Ptal jsem se jí na to, protože mi to připadalo dost nepochopitelné: na příklad jak cestuje bez britského pasu? Odpověděla jednoznačně: ´jsem československá občanka a hotovo´. Cestování na azylový pas vystavený podle ženevské konvence jí nikdy nedělalo potíže. Ne že by toho moc nacestovala. Ale své přátele mezi Sokoly na evropském kontinentě navštěvovala. Nešetřila se. Její obětavost neznala mezí. I když nesla s těžkým srdcem, že se nestala ředitelkou doplňovací školy Otce Langa pro české děti, skvělou a všeobecně uznávanou učitelkou tam byla mnoho let. S vděkem na ni vzpomíná mnoho krajanů, kteří prošli její výukou buď v té škole nebo v soukromé péči. V zaměstnání byla zdravotní sestrou pro duševně choré v londýnské nemocnici Springfield. V Československém národním domě ve West End Lane č.74 ve West Hampsteadu mi pomáhala řadu let každou sobotu jako dobrovolná knihovnice. Přestala teprve když byla podruhé napadena na stanici autobusu v Brixtonu. Útok v obou případech dopadl stejně: chuligán či hyen šel po kabelce s peněženkou, ona nelenila a ´kopla jsem ho tam kde to bolí nejvíc´. Byla to tehdy pro knihovnu velká ztráta. Málokdy chyběla při cvičení Sokola Londýn. Díky své protifašistické minulosti byla významnou členkou Čs. Svazu legionářů. Po 21. srpnu 1968 nikdy nechyběla na protisovětské demonstraci vyzývající okupanty k odchodu z Československa. Po Listopadové revoluci se už na cestu do vlasti necítila. Prezident Václav Havel jí udělil medaili Za zásluhy l. stupně. Když se rozhodla uhradit polovinu nákladů na sochu prezidenta Masaryka před školou v Břeclavi, kde působila po válce jako ředitelka, tušila, že slavnostního odhalení sochy se ze zdravotních důvodů nezúčastní. Poslala jako svého ochotného zástupce dr. Karla Wernera. A ten se s ní také jménem krajanů a přátel rozloučil v krematoriu Honor Oak v jihovýchodním Londýně. Urna s popelem Zdeňky Pokorné bude podle jejího přání uložena na československém vojenském hřbitově v Brookwoodu po boku jejích legionářských spolubojovníků proti fašismu. Na českém velvyslanectví v Londýně nám i budoucím bude poslední Češku Zdeňku Pokornou připomínat také její dar, koncertní křídlo Petrof. Čest její památce. Milan Kocourek, spolupracovník ČRo Radiožurnál ve Spojeném království. ![]() ![]() ![]() Diskuze Je mi smutno (datum: 21/03/2007, 00:55)
. (datum: 20/03/2007, 10:13)
|
Copyright © 2006, Echomagazin, všechna práva vyhrazena










