www.londyn.cz - ubytování v Londýně již od £50 na týden
www.go-manchester.cz - ubytování v Manchesteru již od £42 na týden
www.go-leeds.cz - ubytování v Leeds již od £40 na týden
www.bohemiaworld.co.uk - vaše jistota v Londýně

IRSKO: Černá školní revoluce

Irsko znova čelí nové realitě, kterou sebou přináší rozsáhlé přistěhovalectví. Novým prvkem na irské scéně je první zcela černošská základní škola. Není ovšem výsledkem snahy imigrantů izolovat se, ale právě naopak: vznikla proto, že jejich děti se nedostaly do irských škol.

Imigranti tvoří v současnosti téměř 14 procent obyvatelstva Irska, zatímco v Británii je to méně než devět procent, ale pro mnohé jeho obyvatele je představa multikulturní země ještě pořád hodně vzdálená. A nevztahuje se to jenom na jednotlivce, ale taky na instituce, které ne vždycky berou v úvahu, že představa bílého katolického Irska už patří minulosti.

Zdá se, že právě kolize tradičního a nového způsobila problém se zápisem černošských dětí do školy. Mnoho z nich zůstalo bez místa v škole i přesto, že jejich rodiny žijí v dané oblasti mnohem déle něž některé bílé irské rodiny, jejichž děti se zápisem žádný problém neměly.

Devadesátosm procent irských škol provozuje katolická církev, která má právo upřednostnit katolické děti před žáky jiného vyznání. Jelikož mnozí afričtí přistěhovalci, převážně Nigerijci, kteří začali přicházet koncem devadesátých let, patří buď k některé protestantské větvy křesťanství nebo jsou muslimové, automaticky se dostávají do nevýhodné pozice.

Naši mají přednost

Mnohem kontroverznější bylo ovšem odmítnutí katolických dětí. Jedna z matek se deníku Times postěžovala, že když přivedla svého syna na zápis, tak jí po tříhodinovém čekání řekli, že pro něj nemají místo. Zkusila to tedy jinde a tam jí odkázali, že nejprve se musí postarat o své vlastní. Když se dotazovala, co tím myslí, odpovědi se nedočkala. Vzhledem k tomu, že její dítě je stejného náboženství jako ostatní děti ve škole, usoudila, že problémem bude zřejmě barva jeho pokožky. Svým názorem, že některé školy jsou rasistické, se tedy vůbec netají.

Jiná matka, která byla ve stejné situaci, že její sice katolické, ale černé dítě nezapsali do školy, natolik znechuceně nepůsobila. Nedělníku Observer řekla, že Irové se obecně velice milí a tolerantní a byli to právě její irští sousedé, kteří ji upozornili na novou školu pro odmítnuté žáky. Ta má v prvním roce existence čtyři třídy s osmdesáti žáky.  

Podle ředitele charity Educate Together, která poskytuje alternativu k církevním školám, celá nepříjemná záležitost je projevem prolínání náboženské a rasové diskriminace. ´Dokud to vláda nevyřeší, tak je nevyhnutelné, že se objeví rasové neshody,´ řekl deníku Times. Někteří aktivisté poté, co zjistili, že většinu odmítnutých dětí tvořili potomci imigrantů, vyslovili obavy ze vzdělávacího apartheidu.

Ministryně školství Mary Hanafinová se ocitla v nelehké situaci, když musela vysvětlovat, jak vůbec k tak závažnému problému mohlo dojít. Podle ní ovšem nešlo o rasismus ze strany škol, ale o špatné plánováni, které nebralo v úvahu rapidní nárůst počtu dětí v školním věku. Její argumentace, že i když mohlo jít o záležitost barvy pokožky, ale ne nevyhnutně o rasový problém, je ale z hlediska logiky velice podivuhodným počinem.

Nikdy více

Ministerstvo alespoň flexibilně zareagovalo na krizovou situaci a novou školu v severním předměstí Dublinu akreditovalo v rekordně rychlém čase. Celkové šlo již o třetí nouzovou školu, vytvořenou pro děti, kterým se neušlo místo v žádné z existujících škol na rychle rostoucích sídlištích. Mary Hanafinová přislíbila, že se pokusí zajistit, aby novou školu co nejdříve navštěvovaly taky bílé děti a aby se příští rok problém při zápisu neopakoval. Není ovšem jansé, zda je jejich rodiče budou chtít poslat do školy, která se zapsala do irských dějin jako první černošská škola.

Faktem ovšem zůstává, že irský školní systém se musí připravit na rostoucí počet žáků. Přispívá k tomu nejenom veliký počet imigrantských dětí, ale i skutečnost, že Irsko má nejvyšší populační růst v Evropě. Letos v září nastoupilo do škol rekordních 485 tisíc dětí a v nejbližších deseti letech se tento počet ještě o sto tisíc zvýší.

To vytváří nesmírný tlak na celý vzdělávací systém. Jenom v tomto roce investuje stát více než půl miliardy eur do výstavby nebo rekonstrukce stovek školních budov,  rozšiřování existujících tříd nebo nákupu nových lavic a tištění desítek tisíc učebnic. K tomu všemu nutno přidat potřebu stovek nových učitelů a vychovatelů a představa krize a možných konfliktů hned nabírá jasnější kontury. Letošní fiasko by tedy mělo být varováním před mnohem horšími následky nekoncepční vzdělávací politiky.

Michal Törek